Videoklipy a texty
Zazpívej si s námi
Kruh
Pořád ty samý výčitky, je to jak bazén, do kterýho skočíme každej večer zase znova.
Pořád jen hádky a bouchání dveřma, je to jak kruhovej objezd odkud nám nevede cesta.
Pořád jen řešej kdo to z nás zase přehnal a i když se snažíme tak už teď nemůžeme přestat.
Přestaň mě trestat ty teatrální gesta si schovej, až na mě bude viset neprůstřelná vesta.
Motel 6
Šedej stín a temná tvář nad tebou svítí svatozářčerný mraky a temnej háv a havran je poslem špatnejch zprávco bylo dřív nenajdeš dál a ten velkej chtíč radši v sobě spal tak řekni kdo,kdo by při mně stál.Kdo by to chtěl,aby oheň vzplál.Při patečním večeru v rozbitým chevy,na cortez boulevard člověk zas spěchá.V motelu s depresí a prazdnou postelí z toho co bylo a co mě zas čeká.
Přes všechno špatný mě zas zvedneš na nohy,dodáš mi jistoty taháš mě z temnoty přes oheň potopy fireworks rakety 4 července na mojem pokoji!
Synové anarchie
ref.
Vstát sáám!
Dívat se do zrcadla na sebe a vědět že to furt jsem já!
Vstát sáám!
Nečekat na zázrak, stejně ti nikdo z nich nebude přát!
Vstát sáám!
Seru vám na slávu, vím žeb ych na konec měl zůstat sám!
Vstát sáám!
Nechci zvednout bílej prapor a do předu tuhle válku vzdát!
Conor McGregor
Říkaj mi Conore, Conore, bitva je u konce,
kdy ale TroubleGang vyhraje válku?
My nepřišli prohrát a nešli jsme zbytečně takovou dálku.
Všechny ty bloky a ulice, vlajky a tradice na každym rohu
Ty draky a světlice, TroubleGang milice, můžete za nás děkovat Bohu!
Plácaj nás po zádech, říkaj mi "boys, nemáte limit"
a po každym koncertu kroutěj jen hlavama, jdeme to zničit.
Popová scéna to nemůže vydejchat, jsou z toho v píči,
že plníme hrdla a z headline na fesťák, dělaj to na áčkový stagi!
Říkaj mi Conore, Conore, jakej pocit je to mít ten belt kolem pasu?
Emma
Řekni mi, kolikrát se ti může stát,
že se ráno probudíš a máš chuť fakt vstát,
že se podíváš a jak se usmívá
to tě donutí svý hodnoty pak jinak brát,
mě se změnil svět jen tak na pohled,
když jsem tě viděl poprvé, tak jsem ztratil dech,
když jsem tě držel v náručí, tak se spustil brek...
Už nikdy
Tak to je život,
buď se s tím popereš nebo to vzdáš,
buď tě to zničí nebo něco dá,
a co tě nezabije může zabít kolem tebe,
jiný pak čekaj, že se po tejdnu zas cejtíš skvěle,
je to horská dráha emocí,
zkurvenej kolotoč těch vyjebanejch nemocí
a lidi projdou kolem tebe a ty pochopíš,
že s tebou ten smutek v sobě už vůbec nikdo nenosí.

